Pokud je člověk střízlivý a svěží a má také příslušné řidičské oprávnění, dostane se se svým vozem kdykoliv tam, kam se chce nebo potřebuje dostat. Třeba i na nějakou tu oslavu, na niž je zván. Ovšem důsledkem kdejaké oslavy je jak známo skutečnost, že tam člověk popije a pak už tudíž nemá, jak se dostat tam, kam měl po té slávě opět zamířit. Auto sice dosud stojí na svém místě, ale za jeho volant už v tomto stavu usednout nelze. Zavánělo by to kriminálem nebo třeba i ještě něčím horším.
Hodně nepříjemné zjištění, že? A to zejména při uvědomění si toho, že dotyčný člověk volky nevolky s tím autem někam odjet musí. Protože mu ten vůz bude jinde zapotřebí a on ho tu tak nemůže prostě odstavit a odjet nějak jinak, třeba hromadnou dopravou nebo taxíkem, s tím, že se sem později pro svého plechového miláčka zase vrátí.

Nepříjemné hamletovské dilema. Jet či nejet, to je, oč tu běží. Rozum velí něco jiného, potřeby také.
A za šťastlivce lze označit toho, kdo si v onu chvíli vzpomene, že si vlastně lze odvoz vozu docela snadno zařídit. Stačí jednoduše zavolat na dispečink patřičné firmy, objednat si její služby a je to.
Pro někoho takového pak přijedou rovnou dva řidiči. Jeden přesedne do zákazníkova vozu a odveze ho i s klientem až na místo určení, zatímco ten druhý je doprovází, http://www.zdeneksklenar.cz/obchod/produkt/57-laozi–novy-preklad-oldricha-krale-doprovazi-jan-merta aby poté onoho šoféra opět naložil a odvezl zpět do podniku.

Každý se tak v Praze dostane odkudkoliv kamkoliv. A i kdyby měl alkoholu v krvi sebevíc, nehrozí mu, že bude mít oplétačky s policií nebo zaviní nehodu, jež by mohla mít klidně i fatální následky.
Řešení tudíž existuje a je v metropoli dostupné každému. Každý se může dobře bavit a pak se nechat i se svým autem odvézt, aniž by se prohřešil proti zákonům nebo si přidělal nějaké jiné starosti. Vše se tu zvládne rychle, spolehlivě a bezpečně. A víc si snad ani nelze přát.