Mnoho rodin si pořídí domácího mazlíčka. Místo psa volí kočku, protože nevyžaduje tolik pozornosti jako pes. Počká sama doma celkem bez protestů, krmení si řídí sama, pokud má naplněnou misku. Je čistotná, nemusí se venčit.

Málokdo si ale uvědomuje, že kočka v jádru není vůbec to krotké zvířátko, které se nám často jeví v našich domovech. Kočka ve své podstatě je tygr v menší podobě. Brání si své teritorium, dokáže se o něho do krve prát s ostatními kočkami a kocoury, nedrží se pána, ale svého teritoria. V době páření pořádají kocouři neuvěřitelně dlouhé výlety za nápadnicemi a opět jsou schopni servat se o ně do krve se svými kocouřími soky. Loví živé bytosti jako  třeba myši, ptáky a neváhají je sežrat. To je charakteristika kočky, která se může volně pohybovat venku a sama si řídí svůj život.

Pokud tuto šelmičku přesídlíme do domácího prostředí bytu, dáme jí většinou teplo, dostatek jídla, péči i lásku. Kočka nestrádá hladem, zimou ani nedostatkem pozornosti, její pudy však tímto nezmizí. Nadále si hlídá teritorium, které domácké kočce tvoří váš byt, touží v době páření po uspokojení svých potřeb. I když jsou najedené, touha po lovu v nich stále zůstává. V bytě ale možnosti k jeho uspokojení většinou nenalézají. Proto se stávají neklidné, málo mazlivé a někdy až agresivní.

Cesta, jak proměnit divokou kočičí šelmu v domácího mazlíčka je vcelku jediná. Zařídit kočce či kocourovi kastraci. Mnozí milovníci zvířat kroutí hlavami a odmítají tuto variantu. Prý se bere zvířeti přirozenost a jeho podstata. Opak je ale pravdou. Každý odborník řekne, že po všech výzkumech je kastrace pro zvíře naopak prospěšný krok.

Výhody kastrace spočívají v tom, že kočka není každých půl roku obsypaná klubkem koťat, které se pak těžko umisťují do dalších rodin, nevysilují jí porody a často i komplikace při porodech, kocouři zas přestávají mít touhu se toulat za kočkami, protože jejich pohlavní pud je eliminován.  Kocour v bytě neznačkuje své okolí, protože necítí, že by mu mohl sok odloudit nápadnice. U samic je kastrace přínosná nejen odvrácením porodů, ale snižuje na minimum onemocnění karcinomem dělohy a vaječníků.

Závěrem je tedy nutné říci, že kastrace zvířátka není sobeckou akcí člověka, který nechce zvíře s přirozenými pudy, ale je to naopak přínosný a pro zvíře prospěšný zásah, který usnadní jeho pobyt v bytě a zbaví ho mnoha trápení.